Tereza Vodičková: 2016

Zadání:

Žák si:

a) Vybere si jeden (válečný) film z předloženého seznamu (viz níže) a zhlédne jej.

b) Zpracuje konflikt, kterého se film týká (příčiny, průběh a následky, jenž konflikt měl/má v rámci mezinárodních vztahů).

c) Kriticky zhodnotí, jak se film k válečnému konfliktu přibližuje, jak jej představuje divákům (vyjádří souhlas/nesouhlas se zpracováním, podáním, filmovým konstruktem konfliktu.) Zhodnotí, zda je filmové podání konfliktu nestranné, zda je kritické.

d) Zhodnotí umělecké prostředky (zvuk, obraz a způsob vyprávění), které film využívá v práci s emocemi. Vyjádří svůj názor, zda si myslí, že je film přikrášlený, nebo naopak realistický, až naturistický. Písemně vyjádří, jaké film vydává poselství ve vztahu jedinec a válka.

Rozsah celé práce je min. 2 normostrany. Nejdůležitějším kritériem hodnocení je původnost.

Seznam filmů:

1) První světová válka:

Na západní frontě klid

Stezka slávy

2) Druhá světová válka:

Jdi a dívej se

Umírání za dlouhého dne

Jestřábi táhnou

Tenká červená linie

Evropa, Evropa (Agnieszka Hollandová)

Evropa –(Lars von Trier)

Hirošima, má láska

Back to 42

Norimberský proces (1. i 2. díl nebo z roku 1961)

Shoah

3) Válka v Koreji :

MASH (film)- od Roberta Altmana

4) Válka ve Vietnamu:

Rambo: První krev

Apocalypsa

Četa

Lovec jelenů

Narozen 4. července

Taxikář

5) Libanon:

Libanon (film)

Válka s Bašírem

6) Bosna a Hercegovina:

Země nikoho

7) Rwanda:

Hotel Rwanda

8) Irák:

Zelená zóna

Mariňák

V údolí Elah

The Messenger

Smrt čeká všude

Tři králové

9) Afganistan:

Američani:

Na život a na smrt,

Bratři

Rusové (intervence v 80. letech) :

9. rota

Rambo 3

Ukázka jedné z nejlepších žákovských prací:

Seminární práce

Válka ve Vietnamu a film Narozen 4.července

Anna-Terezie Tomaierová

2016/2017 G3

Obsah

Úvod

1. Kořeny války

1.1. Ho-Či-Min a jeho vliv

1.2. Přístup USA

2. Rozdělení země a počátek bojů

3. Vstup USA do války

3.1. Situace v USA

4. Poslední tah

5. Po válce

6. Narozen 4.července

6.1. Zhodnocení

Zdroje:

Úvod

Vietnam, dnes jednotný stát, je znám svou rušnou historií v podobě válečného konfliktu. Cesta k sjednocení začala již po rozdělení oblasti v roce 1954 a neproběhla zrovna mírumilovnou cestou. Nešlo však o izolovaný boj, který si řešil Vietnam sám bez pomoci okolí. Klíčovým hráčem byly Spojené státy americké. Do války vstoupily v roce 1964. Nejen pro ně tak Vietnamská válka znamenala nejzávažnější a nejrušnější období a konflikt studené války od druhé světové války. Není potom divu, že se stala populárním konceptem hlavně pro americkou kinematografii od 60. a 70. let. Jako příklad lze uvést snímek Narozen 4.července, jakožto filmovou adaptaci stejnojmenného autobiografického díla Rona Kovice. Právě tento film umožňuje divákovi nahlédnout a přiblížit nejen atmosféru tohoto období z amerického a válečného vietnamského prostředí, ale je i ukázkou toho, jak zprvu nadšený a odhodlaný mladý voják může zcela změnit pohled na celou válečnou situaci a postavit se pro ní.

1. Kořeny války

Vietnam byl kolonií Francie od druhé poloviny 19.století. Tehdejší území bylo jí rozděleno na tři provincie: Tonkin (severní část Vietnamu), Annamu (střední část Vietnamu),Kočinčínu (jižní část Vietnamu). Kontrolu nad Kambodží a Laosem získala o několik let později. Francouzi snažící se přinést svůj vliv na vietnamské území u místních obyvatel získali různé reakce. Část z nich byla proti a ta další viděla francouzský vliv jako nástroj k modernizaci země.

1.1. Ho-Či-Min a jeho vliv

V době francouzské kolonizace Vietnamu vyrůstal Ho-Či-Min, klíčová osobnost celého konfliktu. Obyvatelé Vietnamu v něm pak během druhé světové války spatřovali oporu a naději pro nezávislost. Tento fakt dal za vznik nacionalismu a ten pak podnítil nástup komunismu. Během druhé světové války ale Francie ztratila sílu a Saigon padl zatím do rukou Japonsku. Když Francie a Japonsko na konci druhé světové války prohráli, Komunistická strana s Ho-Či-Minem ve Vietnamu se dostala do velmi silné pozice. Lidé vyčerpáni francouzskou a japonskou nadvládou vzhlíželi k Ho-Či-Minovi jako k velkému vlastenci a byli odhodlání ho podpořit. Snaha Francie obnovit svou sílu nad celým Vietnamem ale skončila napadením Francouzů v Hanoji vojsky Viet Minhu (osvobozenecké hnutí v čele s Ho-Či-Minem) v roce 1946 a celý boj trval až do roku 1954.

1.2. Přístup USA

V této době, kdy navíc vypukla válka v Koreji, USA začala silně politicky a finančně posilovat a hájit zájmy Francie v Indočíně. Od konce světové války se USA řídily strategií zadržování komunismu a tzv. teorií domina, kdy v případě, že by byl dobyt jih Vietnamu komunisty, následovaly by ho okolní země. Výměnou za to bude Francie hájit USA v Evropě a NATO.

2. Rozdělení země a počátek bojů

Za Viet Minh se stavělo více a více lidí, kteří byli odhodláni bojovat za svobodu národa. V roce 1954 byli Francouzi poraženi a stáhli svá vojska z kolonií. Na konferenci v Ženevě byl Vietnam rozdělen na dvě části: Severní Vietnam (Vietnamská demokratická republika pod vedením Viet Minhu a Ho-Či-Mina) s hlavním městem Hanojem a Jižní Vietnam (Vietnamská republika s vládnoucím císařem Bao Daiem ) s hlavním městem v Saigonem. Komunistický sever byl ale stále odhodlaný sjednotit zemi pod svou nadvládu. Premiér Jižního Vietnamu Ngo Ding Diem byl nucen dodržet ultimátum, spočívající ve volbách, které by mohli zajistit opětné sjednocení do dvou let. Spojené státy ale měly obavy, že by Diem nemusel znovu zvítězit. Ve druhé polovině 50tých let se zformovala tzv. Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu tzv.Vietkong. Tato politická skupina se opírala o Ho-Či-Minovu vládu, chtěla dostáhnou totožného cíle a započala v roce 1959 partyzánskou tzv.gerilovou válku na jižním území a pokoušela se svrhnout místní vládu..

3. Vstup USA do války

Plné nasazení a záminka vstupu USA do konfliktu a jeho rozpoutání pak nastalo v roce 1964, kdy byly americké lodě zasaženy severovietnamskými jednotkami v Tonkinském zálivu. Započalo se tak rozsáhlé bombardování severu Američany. USA a Sovětský svaz nebyli jediní, kteří se do tohoto konfliktu zapojili. Na stranu Vietnamské demokratické republiky se postavila třeba Čína, Severní Korea nebo i Československo. Oproti nim stáli ještě spolu s USA třeba Austrálie, Nový Zéland, Thajsko a Jižní Korea.

I když strana USA měla převahu, co se týče z hlediska materiálů a zbraní, severovietnamští vojáci měli zase své taktiky, kdy využívali prostředí, vhodné momenty a pasti na cestách. Významnou roli hrála tzv. Ho-Či-Minova stezka vedoucí ze severu po hranici s Kambodží a Laosem. Tudy vedl způsob jak zásobovat vojáky na jihu a vést úspěšnou partizánskou válku. Stezka měla promyšlený systém cest na povrchu a podzemí. Přes rozsáhlé bombardování ale neztrácela na významu.

3.1. Situace v USA

Válka přinášela rozsáhlé škody. Během ní přišlo o život obrovské množství lidí a zdálo se, že nemá konce. Další a další vysílání amerických vojsk, které tvořili z větší části mladí muži a spolu s neměnící se situací a k tomu rozšířeného hnutí Hippies, vyvolávalo nespokojenost americké společnosti. Odsuzovala účast států ve válce ve Vietnamu. Propukávaly protesty. Odstoupení se odpůrci války dočkali v roce 1973 na základě pařížské dohody. Jednotky Vietkongu se ale stále nacházely na jihu. Komunisté a Vietkong útočili na několika místech v Jižním Vietnamu s cílem za každou cenu celou zemi sjednotit pod svou nadvládu. Jižní jednotky se zpočátku bránili, však jejich síla a zdroje byly brzy vyčerpány. Aféra Watergate USA, kdy byl stávající prezident Richard Nixon a jeho strana byli obviněni z nahrávání úředního jednání v sídle demokratické strany Watergate v roce 1972, znamenala pro jih nejistotu a obavy o postavení USA k celé situaci kvůli Nixonově rezignaci v roce 1974. Nebylo jisté, jak nová vláda a prezident Gerald Ford bude k účasti ve válce přistupovat. Prezident Ford se snažil prosadil finační částku, která by měla pomoci jižní armádě, ale demokratický kongres mu opověděl, že na Jižní Vietnam se nechystá větší útok, jde jen o obléhání menších měst. Žádost tak byla zamítnuta.

4. Poslední tah

Útoky na nátlak se probojovávaly napříč jižní zemí. Probíhající jednání přistoupili na evakuaci a přesunutí obyvatel do americké základny a přístavu Danang ze zasažených míst a přemístění vojenské síly na obranu měst. Tisíce odcházejících civilistů se stalo terčem nepřítele a propukl krvavý chaos a utrpení. Město bez sebemenšího odporu pak bylo obsazeno severovietnamským vojskem. Komunisté dále postupovali snadno napříč celým územím. Naděje pro záchranu země uhasínala. V USA prezident znovu přišel s návrhem podpory pro Saigon, však bezvýsledně. Nešlo zaručit, že by finanční částka pomohla, došlo by jen k dalším vraždám a navíc velká většina amerických obyvatel byla zásadně proti pomoci jihovýchodním asijským zemím. Osud Saigonu byl rychle zpečetěn. Roku 1975 poslední americká vojska jih opustila. Dobytý Saigon padl do rukou komunistů a byla vyhlášena Vietnamská socialistická republika. Stejný osud čekal i sousední země, jako Kambodžu a Laos, které padly do zajetí komunistického režimu také.

5. Po válce

Jihovietnamský lid se cítil USA zrazen, kdy je nechaly bez pomoci proti nátlaku komunistů ve chvíli, kdy pomoc nejvíce potřebovali. USA tak dostala pověst, že jejich účast ve válce byla nemorální a špatná. Jejich strategie pouhého „udržování stavu“ a ne „snaha o vítězství“ ve válce, byla kritizována v souvislosti zbytečných úmrtí amerických vojáků. Další názor pak stojí na tom, že americká účast ve válce znamenala získání času pro okolní země, které pak ale taktéž čekal podobný osud. Vietnamská válka je pokládána za neúspěšné opakování války korejské, kdy byla Korea po konci druhé světové války rozdělena taktéž na jižní a severní. Američané si tehdy mysleli, že by se mohl osud zemí opakovat a jejich protivníkem by se tak mohla stát komunistická Čína. Ale jako hlavní materiální podporovatel severu se ukázal Sovětský svaz (a jeho satelitní státy třeba jako ČSSR) Sever Koreji napadl v roce 1950 jih, který měl jako posilu vojska OSN (většina vojáků z USA). Válka se nedočkala velkého rozzuzlení a Korea je rozdělena dodnes.

6. Narozen 4.července

4.červenec je symbolický den pro Spojené státy. Rok 1776 tohoto data patří vzniku USA. 4.července, rok, co rok probíhají oslavy této události. 4.července má také narozeniny Ron, který si jak malý slavnostní průvody užívá a obdivuje hrdiny- vojáky a armádní sestavy, kteří hrdinně bojují za svou vlast. Sám se pak za pár let hlásí do vojenské armády, aby právě jako oni něco dokázal a mohl cítit přízeň a obdiv ostatních a oslavovat tak 4.července nejen své narození, ale vznik domova, který chce reprezentovat ve válečných bojích i přesto, že ví o následcích, které by ho mohli postihnout. Jako lehce naivní, mladý a nadšený ale i přes tento risk do armády vstoupí. Jako dobrovolný člen vojenské jednotky je poslán na pomoc jižnímu Vietnamu. Válka obnáší smrt těch, které bojují s námi a smrt těch, kteří za nic nemohou. Osudným se mu ale stane leden roku 1967, kdy je skupina napadena partyzány a je zraněn. Když se probouzí v nemocnici, zjišťuje, že nemůže ovládat své nohy. Dlouho věří, že se mu cit do nohou vrátí, ale marně. V nemocnici plné raněných tak splývá mezi ostatní a není tak nic víc, než zasažený voják, který se už do boje nevrátí. Rony pak rok 1968 konečně tráví doma. Nechce si přiznat a propadnut zoufalství svému stavu. Vždyť je přeci hrdina. Je stejný jako ostatní. V rodině, stejně jako v americké společnosti nastávají rozpory. Bratr je proti válce. Američané by se do války neměli plést. Je to zbytečný akt, který způsobuje ztráty na životech, ničí život přeživších a nenabírá konce. 4.července roku 1969 se koná přehlídka v Massapeque. Rony je součástí průvodu a z pozice invalidního vozíku si užívá tento slavnostní moment jako člen oslavované jednotky. Jenže už to není jen dav oslavujících lidí, ale i těch, kteří vyjadřují silný nesouhlas, který dávají dost výrazně nejevo. V zemi se rodí protesty a demonstrace pro ukončení války. Hrdinství a odhodlání se mění na nejistotu a zoufalství. Ronyho tíží zkušenosti z Vietnamu. Účast ho nezasáhla jen fyzicky ale i psychicky. Pronásleduje ho vzpomínka na smrt vojáka z jeho skupiny, která byla nejspíše jeho chybou v chaosu, na smrt nevinných lidí ve vesnici, kterou napadli a na to, že jeho smrt naštěstí nepostihla. Ale, je tomu vděčný stále? Nebylo by lepší zemřít, než si nést doživotní následky? Stojí tohle všechno za to válčení, ještě ke všemu na cizím území? Po nepohodnutí s rodinou Rony se přidává do společnosti válečných veteránů a „užívá“ si život večírků a společnosti v Mexiku. Přidává se na stranu protestujících, roku 1972 je dokonce málem zatčen. Stává se ikonou vzdoru proti válce spolu s ostatními veterány. 1976 na předvolebním shromáždění New Yorské demokratické strany vystupuje jako slavná osobnost. Ne jako voják vracející se z úspěšné válečné mise, ale jako hrdina a válečný veterán, který pocítil vliv války, jako ten, jemuž válka nejen něco vzala, ale i udala směr.

6.1. Zhodnocení

Film vypráví chronologicky příběh ze začátku odhodlaného a naivního vojáka, toužícího bojovat za svou vlast a připraven pro ni i zemřít bude-li třeba. Těžké břemeno si uvědomí, až když je po jednom útoku upoután na invalidní vozík. Ačkoli se může zdát příběh někomu fiktivní, je vystavěn na skutečnosti. Film ukazuje životní etapu Rona Kovice, narozeného 4.července v roce 1946, a je filmovou adaptací jeho autobiografického díla Narozen 4.července. Sám skutečný Ron byl zpracováním dojat. Filmový snímek nabízí pestré pohledy na období vietnamské války z domácího prostředí před a po válce a z válečného pole v průběhu. Z již zmiňovaného nadšeného a odhodlaného vojáka bojovat za svou zem se stane protiválečný aktivista. Film má rychlý děj a poměrně svižně utíká. Ovšem v takovém tempu, aby se divák ani v časových meznících neztrácel. Podle mne nepůsobí nějak uměle, všeho je zde v rozumné míře. Dokázal člověku přiblížit atmosféru. Jak už bylo jednou zmíněno, nezobrazuje pohledy jen z válečného prostředí, ale film je rozvržen tak, aby popsal životní období (nebo hlavní jádro životního osudu) jednoho vojáka, který pak úplně změní postoj k válce a stane se inspirací pro další.