Jsme partnerskou školou Jednoho světa na školách, spolupracujeme
se tímto vzdělávacím programem na různých projektech a aktivitách, zároveň jsme
školou, která se podílí na výběru filmů pro jejich audiovizuální lekce.
Naposledy jsme byli požádáni, abychom se podíleli na výběru filmu k tématu
odsunu Němců po 2. světové válce.
Výběru se ujala 8. třída.
Žáci se rozhodovali mezi dvěma dokumenty: Nikdo se neptal (10 hlasů), Zabíjení
po česku (6 hlasů). Nepanovala zrovna názorová shoda, což je dobré,
protože je následná diskuze vždycky zajímavější.
8. třída - argumenty pro a proti :
Zabíjení po česku
Celkem násilné, ale
alespoň to otevře oči některým lidem.
Přejíždění mrtvol člověku
nic neřekne.
Srozumitelné, trochu
delší, informačně bohaté.
Dobové záběry (vnímáno
jako plus).
Nezmíněn kontext 2.
světové války, Němci vykresleni pouze jako oběti.
Nikdo se neptal:
Spíše o tom, jak se lidi
cítili, velmi smutné, ale lidé to aspoň zaručeně pochopí, bylo to velmi těžké,
za mě je tenhle krátký film lepší.
Silný a dojemný příběh
jedné paní, alespoň víme, jak se cítili.
Více k zamyšlení.
Pohled jedné osoby.
Dobře popsané chování lidí
v té době, ukázána cesta, kterou šli.
Měl jsem občas problém
porozumět té ženě.
Lehce vysvětleno.
V Zabíjení po
česku bylo více příkladů, problém druhého dokumentu by mohl být, že si
lidi můžou říct, že si to ta paní vymyslela.
Žádné záběry z té doby
(vnímáno jako mínus)
Závěrečná debata se vedla
o způsobech vyrovnávání se s minulostí. Bavili jsme se o možnostech, kam až
může vést touha člověka se pomstít, jestli je pomsta správný způsob, jak se
vyrovnat s tím, když nám někdo ublíží. Představovali si další konflikty, kdy
odvolávání se na křivdy způsobené v minulosti nějaké skupině/národu
sloužilo populistům k získání moci a rozpoutání dalšího ozbrojeného
střetu. Povídali jsme si o vlivu tématu odsunu na prezidentskou volbu apod.
